Lukáš a Lucie Zemanovi (1980)

Lukáš je fotograf, cestovatel a majitel reklamního studia, Lucie působí na univerzitě HK v oboru biochemie. Společně cestují po světě, fotí přírodu a divoká zvířata a o svých cestách následně vyprávějí na přednáškách. Navštívili mimo jiné Borneo (odkud si Lukáš přivezl vítěznou fotku Czech Press Photo), Kostariku, Patagonii, Nepál a několik afrických zemí.

Anna Hanuš Kuchařová

Jsem architektka a slacklinerka. Absolvovala jsem obor Architektura a stavitelství na ČVUT v Praze a 4 roky jsem při studiu pracovala ve firmě Space8. Tuto báječnou firmu se zakázkami, o kterých si mladí architekti mohou nechat jen zdát, opouštím, abych se mohla plně věnovat slackline. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života, opustit něco, co mám ráda, pro něco, co miluju. Architekturu, ani Space 8 nevěším na hřebík. Ale být slacklinerkou si žádá fyzickou zdatnost a chuť být venku za každého počasí. Nevím zda tyto vlastnosti budu mít i za 15 let:) A tak do toho šlapu, jak můžu. Jezdím za lajnami po celém světě, organizuji expedice, kurzy a přednášky. S Českou asociací slackline pracujeme na legalizování slackliningu a vytvoření základních pravidel. Je to spousta práce a spousta radosti. Ještě se mi z toho všeho trochu třesou kolena, ale už nacházím balanc na lajně svého života.

Martin Úbl

Plzeňan Martin Úbl je v nejlepším smyslu slova dobrodruhem. S partou podobných nadšenců vyhledává ve světě lokality, kam vás žádná cestovka nepozve. Navštívil opakovaně Nepál, Peru, Island a další země. Je autorem knihy humorných povídek "Neuvěřitelné příhody z hor". A v současné době se zabývá rozvojem projektu STEZKA ČESKEM.

Kateřina Vytejčková (1974)

Katka je etnoložka a profesionální průvodkyně. Ve své práci i volném čase se zaměřuje především na Turecko, ráda zavítá i na Balkán, na kterém jí zajímá nejen kulturní dědictví Osmanské říše, ale i krásná příroda. Cestovat začala v roce 1996, když se vydala na první dlouhou cestu autostopem po Turecku. Tato země plná dechberoucích přírodních scenérií a starobylých památek, jí učarovala. Hned po návratu se zapsala na kurz turečtiny, aby se příště s místními lidmi domluvila jejich jazykem. Od té doby uplynulo již mnoho let a Kateřina dnes turečtinu vyučuje. Krom toho vytváří itineráře a realizuje vlastní poznávací zájezdy, při nichž se snaží předat dlouholeté zkušenosti s tureckou společností a kulturou svým klientům. Ráda při svých cestách fotí, a když to situace dovoluje, přednáší i pro veřejnost.

Mart Eslem

Narodil jsem se předčasně a celý měsíc lékaři bojovali o to, aby mě sebrali doslova hrobníkovi z lopaty. V době, kdy jsem chodil do mateřské školy mě byla diagnostikována epilepsie a díky několika ztrátám vědomí na veřejnosti jsem si pár měsíců poležel po nemocnicích. Ještě své 15. narozeniny jsem slavil za železnou oponou komunistického bloku, bez možnosti dostat se do svobodného světa jinak než emigrací při které bych riskoval vlastní život a značně jej svým činem znepříjemnil všem svým příbuzným. Ani ne za dalších 15 let jsem se v neděli 16. února 2003 v 9 hodin a 38 minut vylodil na místě zvaném Neko Harbour a otiskl svou stopu do posledního 7. kontinentu naší planety. Své 46. narozeniny jsem oslavil v Paraguayském Asuncionu a v tu dobu jsem měl procestováno 94 zemí světa. Jaká byla v mých 15 letech šance, že prožiju podobný život? Prakticky nulová a přesto se to stalo. Co jsem k tomu nejvíce potřeboval? Většina lidí si myslí, že peníze. Jsou úplně vedle. Spousta lidí má mnohonásobně více peněz než já a přesto necestuje. To hlavní co k tomu bylo zapotřebí byla touha. Pokud po něčem toužíte, život vždy zařídí, aby vám do cesty přihrál možnosti, jak svůj sen zrealizovat. Říká se, že Bůh nám nikdy do života nepustí žádný sen, aniž by nám zároveň dal v životě možnost jej uskutečnit...

Dalibor Kalčík (1969)

Narodil se v botách z toulavýho telete… Už jako malé dítě trávil s rodiči spoustu času na výpravách po tehdejším Československu a spřátelených zemích. Krátce po dovršení plnoletosti padla Železná opona, a tak začal objevovat země, které byly před rokem 1989 nedostupné. Stopem a následně autem poznával jednotlivé země našeho kontinentu – od Španělska po Ukrajinu, od Řecka po Skandinávii. Když mu začala být Evropa malá, začal postupně objevovat další zajímavá místa na ostatních kontinentech – Severní a Střední Ameriku, Jihovýchodní Asii, Afriku, Jižní Ameriku, Střední Asii… Poznávání zajímavých koutů zeměkoule se mu za posledních 35 let stalo skutečnou vášní. Miluje hory a přírodu vůbec, ale v konečném důsledku jej na cestách vždy nejvíce obohacují setkání s místními lidmi…

Arthur Sniegon

Arthur Sniegon je přírodovědcem, ochranářem a znalcem africké divočiny. Především je ale dobrodruhem, který dokáže pro záchranu ohrožených zvířat udělat téměř cokoli. Stal se výjimečným znalcem africké divočiny. Platí za dobrodruha, který dokáže pro záchranu ohrožených zvířat na tomto kontinentu udělat téměř cokoli. „Čím více času jsem v rovníkové Africe trávil, tím více jsem byl rozhodnutý, že se tam chci vracet i nadále," říká Arthur. Postupně si tam začal připadat jako doma a mnohé věci, které jsou pro ostatní Středoevropany záležitostmi na opačném konci světa, se ho začaly dotýkat osobně. Jednou z nich je masové vybíjení slonů, jehož byl na několika místech nepřímým svědkem. Pracuje totiž mimo jiné i jako takzvaná volavka, kdy láká pašeráky a pytláky do léčky místních policistů a úřadů.

Peter Gregor

Neúnavný milovník nepokojných krajín Peter Gregor Vám porozpráva o troch návštevách Irackej republiky v rozhraní troch rokov. Peter ďalej navštívil Somálsko, Afganistan alebo Libanon. O svojich cestách aktívne prednáša, bloguje a publikuje v renomovaných časopisoch. Vydal knihu „Mimo turistickej zóny“ v slovenčine aj v češtine.

Michal Thoma

Fotograf a publicista. Absolvoval obor kulturologie na FF UK. Své fotografuje a texty z oblasti Jižní a Jihovýchodní Asie publikuje už přes patnáct let. Jeho reportáže z Nepálu, Bhútánu, Thajska, Kambodže, Barmy, Indie a dalších zemí byly uveřejněny v českých médiích jako je Koktej, Lidé a země, Týden, Reportér a další. Je spoluautorem textů a fotografií ve ve velké encyklopedické knize Příběh čaje (Argo 2002), též výrazně přispěl do cestopisu z Nepálu Pod hradbou Himálaje (Mladá fronta 2005) a do knížek Tři kroky k nirváně a Ostrov čaje (obojí Argo 2010). Množství jeho fotografií najdete i v knížkách z tuzemska jako je 101 nejkrásnějších domovních znamení Prahy (Beta – Dobrovský 2009) či Praha v zrcadle staletí (Knižní klub 2010), 77 čajů pro laiky i labužníky (Slovart 2014). Jeho výstavní soubor černobílých reportážních fotografií z indických pouličních čajoven nazvaný Čajválové byl do roku 2007 k vidění na řadě míst České republiky. Ve spolupráci se svým otcem, fotografem a cestovatelem Zdeňkem Thomou, vytvořil v roce 2011 rozsáhlý výstavní projekt Manang po třiceti letech, ukazující vývoj jedné odlehlé himálajské vesnice během jedné generace. Zajímá se především o historii a kulturu zemí Jižní a Jihovýchodní Asie a sleduje i současné politické dění v oblasti. Je milovníkem vysokohorského trekkingu a přírody.

Jiří Lichteneger a Milada Vaňkátová

Páreček dobrodruhů snažící se otestovat svůj vztah v co nejextrémnějších podmínkách.