Katka Bartošová (1989)

Procestovala různé kouty České republiky, Evropy i Světa. Nejvíce ji okouzlila Latinská Amerika, a to především kulturou, obyvateli a nádhernými přírodními scenériemi. Po Chile, Argentině a Peru se na jaře vydala do Mexika. Během posledních let si rozšířila jazykové znalosti o portugalštinu a letos strávila dva měsíce v Lisabonu. Cestování a cestovnímu ruchu se věnuje nejen ve svém volném čase, ale i v pracovní rovině.

Ladislav Kalous

Ladislav Kalous je členem tříčlenného cestovatelského rodinného týmu, jezdí po tom světě s manželkou Alenou a teď už také s malým synem Matyášem.

Jan Homola (1976)

S odřeným zadkem jsem vystudoval základní školu na pražskejch Vinohradech. Po té jsem byl odejit ze střední uměleckoprůmyslové školy na Žižkově, konkrétně z oboru scénografie. Nakonec mi bylo maturitní vysvědčení předáno v roce 1994 na soukromé škole designu v oboru loutka. Jako loutkař jsem se však nikdy neživil. Hned po maturitě mne vcuclo jedno z prvních grafickejch studií v Praze, kde jsem ládoval skenery diákama a sžil se s Photoshopem (tenkrát to byla jeho první verze), do kterýho od té doby čumím denně mnoho hodin. Od poloviny osmdesátejch let jezdím na skejtu a taky občas hraju na kytaru. Moje osudová životní chyba byla kapela Wohnout, ze které se nedá odejít :) Jakožto bejvalej Pražák jsem nyní náplava v jedný nádherný vesnici. A život jde dál.

Milan Václavík

Profesí kuchař, srdcem cestovatel. Za posledních několik let se mi povedlo spojit práci s koníčkem a při svých cestách po světě se snažím nakouknout pod pokličku místním kuchyním. Pracoval jsem jako šéfkuchař brněnské restaurace Klub cestovatelů, která se specializuje na libanonskou kuchyni. A protože chutě a vůně jsou na cestách nejsilnější zážitek, vznikl tento food & travelblog, kde Vám předávám tipy co na cestách ochutnat. Protože i jídlo je součástí každé kultury...

Vojtěch Lhotský

Vždycky mě lákaly daleké kraje a poznávání různých zemí. Na cestách mám rád hlavně hory, přírodu, ale oblíbil jsem si i poznávání jiných kultur a cizokrajných památek. Přímo nadšení ve mně vzbuzují vodopády. Rád se přepravuji vlakem, letecky, pěšky, na kole či autem. Nevyhovuje mi plavba po moři. Ne, že by se mi nelíbily lodě, ale mořská nemoc dokáže plavbu hodně znepříjemnit.

Arthur Sniegon

Arthur Sniegon je přírodovědcem, ochranářem a znalcem africké divočiny. Především je ale dobrodruhem, který dokáže pro záchranu ohrožených zvířat udělat téměř cokoli. Stal se výjimečným znalcem africké divočiny. Platí za dobrodruha, který dokáže pro záchranu ohrožených zvířat na tomto kontinentu udělat téměř cokoli. „Čím více času jsem v rovníkové Africe trávil, tím více jsem byl rozhodnutý, že se tam chci vracet i nadále," říká Arthur. Postupně si tam začal připadat jako doma a mnohé věci, které jsou pro ostatní Středoevropany záležitostmi na opačném konci světa, se ho začaly dotýkat osobně. Jednou z nich je masové vybíjení slonů, jehož byl na několika místech nepřímým svědkem. Pracuje totiž mimo jiné i jako takzvaná volavka, kdy láká pašeráky a pytláky do léčky místních policistů a úřadů.

Michal Černý

Potápěč a cestovatel

Martin Procházka

Přes deset let jezdí po světě a snaží se nacházet místa, o kterých dříve jen snil a byla mu tak vzdálená, jak si to jen člověk dokáže představit. Dneska člověka zalije krásný pocit, když kouká na dokument věhlasných stanic a může si říct, "na tomto místě jsem také pracoval" a hlavou mu začnou probleskávat vůně, pocity a veškeré zážitky, které tam prožil. Je krásné vědět, že i ty nejhlubší sny se dají splnit, chce to jen chtít.

Dominik Franěk

Dominik Frank je vášnivý cestovatel a během dvou let putování kolem světa nasbíral bohaté zkušenosti a zážitky, které promítá do svých inspirativních textů a přednášek. Jeho příběhy o objevování nových kultur a překvapivých koutů světa lákají čtenáře k vlastnímu putování a objevování krás naší planety.

Zuzana Polanecká

Jsem závislák samoty hledající ráj světa v labyrintu duše. Samota pro mě není prázdno, ale prostor. Prostor pro myšlenky a ticho, kde jediné, co musím řešit, jsou tisíce mil přede mnou. Jsem fyzioterapeutka z Krkonoš, kde pomáhám lidem zbavit se bolesti a vrátit jim radost z pohybu. Pohyb je ale i mým vlastním životním stylem – ať už je to pěšky s batohem na zádech, nebo na skialpech při hledání dokonalé linie ve sněhu. Miluju hory v jakékoli podobě a nic mě nenaplňuje víc než nekonečný prostor kolem a svoboda pohybu. Dálkové trasy se pro mě staly způsobem, jak utéct z hluku civilizace a být jen sama se sebou. Obešla jsem české hranice (Stezka Českem), přešla Slovensko (Cesta hrdinů SNP), zdolala Pacifickou hřebenovku (PCT) a sama prošla Apalačskou stezku (AT). Stezky nejsou jen o vzdálenosti, ale o cestě k sobě samému. A proto vždycky vím, že i když dojdu na konec jedné, další už na mě někde čeká.